Kostel Stětí sv. Jana Křtitele

Kostel v Krpech  je zapsán ve státním seznamu kulturních památek. Tento kostel zasvěcený Stětí sv. Jana Křtitele patří mezi velmi staré sakrální (církevní) stavby, neboť je uváděn již roku 1384 jako kostel farní, později se však stal modlitebnou českých bratří jen nakrátko, kdy se opět stal katolickým kostelem. Jak uvádějí zápisy v roce 1650 si vrchnost v krpském kostele vydržovala kněze, ale záhy koncem roku 1650 i v letech 1652 byl již kostel ve správě mšenského faráře. Koluje i pověst mezi lidem, že ve zdejším kostele sloužil poslední mši svatou sv. Jan Nepomucký, když se vracel z pouti ve Staré Boleslavi.

 

Kostel Stětí sv. Jana Křtitele je kamenná a neomítnutá stavba z místní tvrdé opuky a pískovce, která je orientována od západu k východu a je postavena na mírném návrší. Ve východní části má obdélníkové kněžiště - presbytář, v rozích zvenku je podepřen pilíři, jeho strop tvoří křížová klenba, v jižní zdi je špaletou obezděné okno. Vítězný oblouk mezi presbytářem a kostelní lodí je sklenutý do špice. Kostelní loď je obdélníková, široká, má plochý strop a v jižní zdi dvě okna jako pres­bytář. V severní zdi lodi je gotický portálek s jednodu­chou profilací a s dveřmi do kamenné, přistavěné zvo­nice, zakončené trojdílnou věžovitou střechou, dřevěné konstrukce. V západní stěně kostela je goticky sklenutý, profilovaný hlavní vchod a dvě vyšpaletovaná okna, v nichž hořejší ve štítové zdi je kruhovité. K této zdi v kostelní lodi přiléhá poměrně velká, sloupy nesená dřevěná kruchta s varhanami. Hlavní oltář je barokní umělecká práce, oltářní obraz představuje stětí sv. Jana na přání Salonie, nevlastní dcery krále Herodesa. Dřevěná kazatelna je přístupná ze sakristie, má umě­lecky dobře řešené stěny zdobené obrazy světců, pěk­ně umístěnými mezi ušlechtilými barokními sloupky. Obrazy jsou znehodnoceny různým přemalováním. Poboční oltář sv. Jana Nepomuckého nemá velké umě­lecké ani historické ceny, je dílem protireformační doby. Na oltářích bývaly 4 barokní svícny, které věnoval kostelu v roce 1694 bohatý krpský sedlák Václav Řepa.

Při severním boku lodi je nízká zděná zvonice s dvoudílnou vysokou střechou, spodní šikmá šindelem krytá část, na severní straně byla dole několika dřevěnými prohýbaně vyřezávanými krakorci opřená, nahoře vybíhala v kolmé hranolové bednění nízkou jehlancovou, šindelem krytou stříškou.

Z původních 3 zvonů kostela se zachoval jen jediný velký zvon v průměru 0,755 m, vysoký 0,645 m, který byl zavěšen ve věži zvonice na mohutné trámové konstrukci s latinským nápisem (přeloženo): „Léta páně 1479 k slávě Bohu všemohoucího a blahoslavené Panny Marie". Dva menší zvony o průměru 0,590 m a vyso­ký 0,440 m, další v průměru 0,490 m vysoký 0,395 m byly rekvírovány za I. světové války a pocházely z let 1727 a 1737.

 

Kdo a kdy krpský kostelík založil a postavil není přesně známo, i když jak bylo uvedeno výše, je zapsán mezi sakrálními stavbami už v roce 1384 a stejně tak roku 1408, kdy tvrz i s podacím kostela prodal Přibík Vrba z Krp a Jan Dražický z Řetenic Heršovi z Krp.

Po architektonické stránce lze usuzovat - zvláště z obdélníkového tvaru presbytáře a široké plochostropní lodi, z opěrných pilířů a jiných stavebních prvků, že kostel je typickou venkovskou církevní stavbou přechodného slohu, který se u nás vytvořil a stavebně používal v polovině 13. stol. Během dalších století byli patrony krpského kostela majitelé zdejších tvrzí. Kostel si svou základní podobu, i přes řadu stavebních úprav, podržel podstatě beze změny.

Velká oprava kostela ve 20. století byla provedena roku 1903. V roce 1969 byl kostel znovu opraven jako kulturní chráněná památka s umělecky provedenou úpravou oken. Poslední významnou opravou byla generální oprava střechy, která byla provedena kolem roku 2002. Při této opravě byla vyměněna střešní krytina (břidlice) a byly instalovány nové okapy. V současné době by bylo třeba opravit především interiér kostela, do kterého před opravou střechy silně zatékalo.

Kolem kostela se původně nacházel i hřbitov, který byl zrušen a nový byl umístěn severně od obce.

 

Obec Krpy patřila pod faru v Řepíně, kde byli faráři od roku 1877 P Oliva (děkan), Jäger, Damašek, Čermák, Friedrich, Šimůnek (administrátor), Frant. Veselý. Obec patřila pod vikariát mělnický, kam patřily obce: Řepín, Krpy, Libeň, Radouň, Živonín.

Krpy v 90. letech 19. stol. měly 550 katolíků, 89 protestantů, 9 izraelitů (občanů židovského vyznání), tj. celkem 648 obyvatel.

V té době pod evangelický reformovaný sbor v Mělnickém Vtělně, kde byl farářem Bedřich Fleischer, patřily obce Mělnické Vtelno, Byšice, Čečelice, Choroušky, Chorušice, Kadlín, Krpy, Ledce, Vysoká Libeň, Liblice, Radouň, Zahájí, Zamachy, ale i dalších devět obcí Benátecka, patnáct obcí Mladoboleslavska a čtyři obce Mnichovohradišťska.

 

Text o historii kostela byl převzat z publikace Kropáčova Vrutice a okolí. Některé údaje byly doplněné dodatečně autorem webu.