Historie obce Krpy od 19. stol.

V 90. letech 19. stol. bylo podle statistiky v Krpech 648 obyvatel a 118 domů. Tato stavení byla většinou z ka­mene, neboť blízko vsi býval opukový lom, v obci se pálilo i vápno, ale nebylo dobré kvality. Nedaleko vesnice směrem na východ byl postaven tehdy nový dvůr.

Mlýn v Krpech, který je uváděn již v Registrech panství v roce 1594, vlastnil (v 90. letech 19. stol.) rod Macháčků. Josef Macháček, krpský mlynář, koupil zdejší mlýn už v roce 1818 za 23 000 zlatých. Jeho sy­nové se ještě narodili ve Vlkavě u Nymburka. Nejstarší Josef se narodil v roce 1812 a byl vysvěcen roku 1836 na kněze, od roku 1858 do roku 1863 byl farářem v Račiněvsi u Řípu. Na udání dvou jistých lidí byl v Roudni­ci toho roku odsouzen pro politický přečin na tři měsíce do Garstenu v Hořeních Rakousích, později se vrátil, působil v Čechách a zemřel jako osmdesátiletý v Praze. Druhý syn Vincenc, člověk přičinlivý a rozšafný, jak má být pravý mlynář, převzal mlýn v Krpech po otci, avšak ve svých 36 letech byl při kácení stromů v lese zabil padající borovicí. Nejmladší syn Karel vystudoval gymnázium v Mladé Boleslavi, filozofii a první tři roky medi­cíny a chirurgie ve Vídni, kde byl promován na doktora a působil jako praktikant-lékař na Mělníce. Byl vynika­jícím lékařem a ve městě u pacientů velmi oblíben. Zemřel však předčasně na nachlazení roku 1852 a byl po­chován na starém mělnickém hřbitově. Starý otec - mlynář, který přežil oba syny, za několik let odešel za nimi a byl pochován rovněž na mělnickém hřbitově.

Vedle mlynáře v Krpech měli své živnosti kovář, řezník, pecnář, kolář, truhlář, sedlář bednář, pokrývač, 4 krejčí a 4 obuvníci. V 90. letech 19. stol. byli v Krpech 3 obchodníci, z toho jeden izraelita - měl obchod s obi­lím a se smíšeným zbožím (již asi 50 let), dále dva obchodníci - křesťané, měli obchod se smíšeným zbožím. Dále zde byly 3 hostince, 2 výčepy kořalky, 2 hokynářské obchody s obilím a 3 prodeje tabáku. Obilí se dováže­lo koňmo na trh do Mělníka. Lidé v Krpech se zaměstnávali rolnictvím - zemědělstvím. Z obilovin se nejvíce pěstoval ječmen a velmi oblíbenou plodinou byla cukrová řepa, neboť velký odbyt této plodiny zabezpečoval ne­daleký cukrovar v Kropáčově Vrutici. Chov dobytka však zde nebyl na dobré úrovni. Lesy, kterých tady nebylo tolik, náležely soukromníkům, ovocnářství, i když byla založena ovocnářská školka v roce 1889 při zdejší ško­le, se příliš nerozvíjelo. Nejlépe se dařilo švestkám a hrušním, ale i na stráních, které se zdály být pusté, se da­řilo višním. V obci celkově nebyl velký zájem o pěstování ovocných stromů. Malá část pozemků byla využívána a přeměněna na chmelnice, v popředí zájmu místních obyvatel bylo spíše zelinářství, které se úspěšně rozvíje­lo, a o jehož produkty měli zájem nejenom místní obchodníci, ale i obchodníci z okolních vesnic.